Zdravotní rizika

Zdravotní rizika na pracovišti jsou velkým problémem jak pro zaměstnavatele tak i zaměstnance. Nebezpečné látky však představují zdravotní riziko pouze v případě kontaktu s vaším tělem. Nebezpečné látky se mohou dostat do těla několika způsoby.

Požití ústy – vstřebání pokožkou, nebo oční sliznicí – vdechnutí

Nejčastějším způsobem jak vnikají nebezpečné látky do těla je vdechnutí. To představuje vdechování prachu, kouře, olejové mlhy, par rozpouštědel, různých plynů atd. Proces dýchání Chceme-li lépe porozumět tomu, jak nebezpečné látky vstupují do našeho těla při vdechování, je třeba se blíže podívat na samotný proces dýchání. Při nádechu vzduch bohatý na kyslík vstupuje do těla ústy a nosem, pokračuje dolů průdušnicí a jde do plic. Dále se vzduch dostává přes průdušky do plicních sklípků, které zajišťují přenos kyslíku ze vzduchu do krve. Paralelně vstřebáváním kyslíku do krevního řečiště dochází k předávání oxidu uhličitého zpět z krevního oběhu do plicních sklípků. Při vydechování se tělo také zbavuje plynných odpadů . Míra rizika způsobená vdechováním škodlivin závisí především na: Fyzikálních, chemických a biologických vlastnostech škodliviny Koncentraci škodliviny v pracovním prostředí a době expozice objemu nadýchaného vzduchu (čím intenzivněji dýcháte, tím více škodliviny při dané koncentraci vdechnete).

Forma škodlivin ve vzduchu a rozptýlené částice – prach, kouře a dýmy

Při pracovních procesech mohou vznikat drobné pevné částice, které se díky svým mikroskopickým rozměrům mohou po určitou dobu vznášet ve vzduchu. Tyto částice označujeme jako prachy, kouře a dýmy. Prach je polydisperzní pevný aerosol*, vznikající při zpracování organických a anorganických látek. Tyto částice jsou zastoupeny v širokém spektru velikostí i forem – minerální, kovové, rostlinné apod. Jsou zpravidla poměrně těžké a postupně pomalu klesají k zemi. Kouře jsou pevné částice vznikající nedokonalým spalováním jakéhokoliv materiálu, který obsahuje uhlík. Kouře často vznikají při činnostech, které v rámci výrobního procesu vyžadují vysokou teplotu nebo hoření. Dýmy jsou pevné aerosoly, které vznikají zahřátím kovu na teplotu vyšší, než je jeho bod varu a následnou kondenzací v okolním ovzduší. Typickými procesy, při kterých k této situaci dochází, jsou svařování a pájení.

Plyny a výpary

Plynné chemikálie na pracovišti mohou vstupovat do ovzduší  různými způsoby: Nejobvyklejší je pravděpodobně jednoduché odpařování. Organická rozpouštědla jako je toluen, methylethylketon (MEK), nebo alkoholy, se zpravidla  vypařují rychleji než voda, kyseliny nebo hydroxidy. Plyny jsou látky, které se vyskytují v plynném skupenství i při pokojové teplotě. Plyny mohou mít zápach, ale řada z nich je čichem nedetekovatelná. Některé plyny můžeme vidět, ale většinu nikoliv. Některé mohou být těžší než vzduch, jiné lehčí, ale v obou případech se mohou nepozorovaně rozptylovat do velkých vzdáleností. Výpary jsou látky, které vznikají při odpařování pevných nebo kapalných materiálů. Příkladem látek, které se snadno vypařují při pokojové teplotě, jsou organická ředidla nebo rozpouštědla.